Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

SWOT analýza

SWOT analýza


Silné stránky:

·         Výhodná geografická poloha při hranici se SRN a Polskem na tranzitním dopravním tahu
          (týká se však pouze centrální oblasti kraje – viz komentář)

·         Dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil – na ústupu)

·         Příliv zahraničních investic, zejména do strojírenských oborů a automobilového průmyslu

·         Rozvíjející se perspektivní odvětví (např. nanotechnologie)

·         Existence Technické univerzity a soukromých vysokých škol; stávající struktura středních  
          škol a vyšších odborných škol je potenciálně schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit
          požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil (nesoulad mezi potřebami trhu práce a
          profesní strukturou absolventů je způsoben nezájmem o studium některých, zejména
          technických oborů)

·         Nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů (hl. fyzických osob) na 1000
          obyvatel kraje (zejména na Jablonecku a Liberecku)

·         Vyšší počet udělených patentů ve srovnání s jinými kraji

·         Existence Euroregionu Nisa – rozvinutá přeshraniční spolupráce (zatím však spíše obcí a
          neziskového sektoru)

·         Spolupráce s partnerskými regiony v mezinárodních projektech

 

 

Slabé stránky:

·         Nižší úroveň HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem ČR (průměr je výrazně ovlivněn hl.m.
          Prahou)

·         Investice (zejména zahraniční) proudí do oborů s nízkou přidanou hodnotou, firmy zde
          nebudují  výzkumné a vývojové kapacity, ale pouze transferují technologie (často morálně 
          zastaralé) ze zahraničí

·         Nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích
          – nevhodná skladba absolventů vysokých škol (
nedostatek odborníků v technických
          oborech), vzdělání není zaměřeno pro potřeby praxe, není rozvinut systém celoživotního
          učení; nevyhovující struktura vzdělanosti obyvatelstva ve vztahu k inovacím

·         Většinou chybí přímé vazby mezi organizacemi V+V, univerzitou a podnikatelskými subjekty
          (kontaktní místo či instituce); slabá motivace institucí V+V spolupracovat s uživatelskou
          sférou a naopak

·         Nízká úroveň spolupráce a komunikace mezi partnery (podnikatelskými subjekty) v oblasti 
          výroby a služeb; chybějící nebo málo rozvinuté klastry

·         Zavádění inovací ve firmách je výrazně omezeno nedostatkem finančních zdrojů, denní
          operativou a nedostatkem kvalitních odborníků pro zavádění inovací

·         Nedokonalé marketingové strategie firem (pomalé reakce na aktuální potřeby zákazníka), u
          části firem špatná organizace práce, nedefinované řízení jakosti výroby, přetrvávající 
          druhotná  platební neschopnost

·         Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými regionálními aktéry v oblasti výzkumu a inovací
          a mezi jednotlivými projekty (nedostatek důvěry, nezdravá rivalita...)

·         Nedostatečně rozvinutá inovační infrastruktura (systém vztahů mezi jednotlivými 
          výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými partnery,
          charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu a
          vývoje, uvést je na trh a zajistit zpětnou vazbu)

·         Nedostatek regionálních a lokálních zdrojů financí pro V+V

·         Nepřehledná legislativa, nedořešená ochrana duševního a průmyslového vlastnictví,
          problematická a finančně náročná patentová ochrana v zahraničí, komunikační problémy
           (nedostatečná znalost cizích jazyků)

·         Nedostatek informací o vývojových trendech v technologiích, o možnostech uplatnění
          výsledků aplikovaného výzkumu na zahraničních trzích...

·         Nedostatečný servis pro malé a střední podniky z pohledu rozvoje a zavádění inovací,
          transferu technologií a výstupů V+V (omezená funkce Hospodářské komory – neprovádí
          servis pro celé spektrum podniků, nerozvinuté cechy, oborová sdružení podnikatelů aj.);
          nedostatečně fungující systém podpory transferu technologií

·         Chybí zdroje rizikového kapitálu a ochota investovat do rozvoje perspektivních malých a
          středních firem – špatná komunikace (chybí styčné místo, zprostředkující subjekt)

·         Chybí regionální inovační strategie, podporovaná veřejnou správou, strategické koncepce
          rozvoje firem, kompatibilní programové a projektové dokumenty pro inovace

 

 

Příležitosti:

·         Oživení Evropské a globální ekonomiky, odstranění bariér po přistoupení k Schengenskému
          protokolu, lepší „propustnost“ hranic

·         Zlepšení image regionu díky novým zahraničním přímým investicím

·         Všeobecně přijímané vnímání vědeckotechnického rozvoje a inovací jako základního hnacího
          motoru ekonomického a sociálního růstu

·         Dynamický rozvoj sektoru služeb (strategické služby, outsourcing služeb, …); rozšiřující se
          možnosti transferu kvalitních technologií šetrných k životnímu prostředí s nižší surovinovou
          náročností a vyšší přidanou hodnotu

·         Rozšíření možností kofinancování V+V a zavádění inovací z evropských zdrojů (strukturální
          fondy na léta 2007 – 2013,  komunitární programy, finanční nástroje EHP/Norska, jiné
          evropské zdroje…)

·         Možnost využití potenciálu studentů, učitelů, absolventů, doktorandů Technické univerzity a
          dalších vysokých škol (v LK i sousedních regionech) v aplikovaném výzkumu a v inovativních
          firmách; rozvoj systému celoživotního vzdělávání; růst mobility pracovních sil, včetně
          výzkumných pracovníků

·         Rozvoj VT parků, podnikatelských inkubátorů, průmyslových zón; využití volných kapacit
          nemovitostí (vč. brownfields) pro rozvoj inovativních firem

·         Navázání spolupráce se zahraničními partnery (univerzitami, V+V pracovišti, inovativními
          firmami...), přenos zkušeností ze zahraničí, možnost zapojení do mezinárodních programů;
          členství LK v síti Inovačních regionů v Evropě

 

 

Hrozby:

·         Hospodářská recese v zemích EU s dopadem na automobilový průmysl jako nosné
          průmyslové odvětví Libereckého kraje; pokles produkce, zvýšení míry nezaměstnanosti

·         Vysoká závislost ekonomiky na zahraničních surovinových zdrojích, vysoká energetická
          náročnost zpracovatelského průmyslu Þ zvýšení cen surovin a energií se promítne do
          nákladů firem a produkce s nižší přidanou hodnotou se bude přesouvat do rozvojových zemí
          (odliv kapitálu)

·         Odchod zahraničních firem na nově rozvíjející se trhy po vyčerpání investičních pobídek; odliv 
          kapitálu

·         Odliv kvalifikované pracovní síly do zahraničí, nedostatek některých profesí žádaných na trhu
          práce

·         Nedokončená restrukturalizace a neúspěšná diverzifikace regionální ekonomiky – úzké
          zaměření na vybraná odvětví automobilový průmysl, nedostatečná podpora high tech odvětví

·         Nepřipravené projekty (nečerpání dostupných finančních prostředků z fondů EU)

·         Přetrvávající korupce, nepřehledné právní prostředí, rozbujelá byrokracie, nízká
          vymahatelnost práva

 

Doplňující informace analytického charakteru (s komentářem):

·         Geografická poloha a dopravní infrastruktura: dobré silniční spojení s Prahou a Drážďany
          (zejména po dokončení spojení R 35 a B 178), zastaralá železniční infrastruktura
          (nekonkurenceschopnost osobní i nákladní železniční dopravy); špatné spojení na Hradec
          Králové a Ústí nad Labem, do periferních a horských oblastí kraje (Semilsko, Frýdlantsko...)

·         Podprůměrná úroveň mezd (dočasná silná stránka při rozhodování o alokaci investic
          zahraničních firem); zvýšení mezd bude mít dopad na zaměstnanost (přesun výroby do
          rozvojových zemí s nižšími náklady na pracovní sílu)

·         Rozvinuté školství – střední odborné i univerzitní – technického a ekonomického směru
          (TUL); chybí však zastoupení některých progresivních oborů (biotechnologie, kvalifikovaná
          chemie apod.); nepříznivá vzdělanostní struktura populace (celkově kraj výrazně zaostává za
          průměrem ČR v počtu vysokoškoláků)

·         Existence vědeckovýzkumné základny (kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů
          ve vybraných vědních oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci);
existence
          inovativních firem – ve srovnání s Prahou, Brnem a některými dalšími regiony je počet
          pracovníků v odvětví V+V nízký a lokalizace vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť
          v Libereckém kraji není dosud pro stát (základní výzkum) ani firmy (aplikovaný výzkum)
          dostatečně atraktivní

·         Existence organizací podporujících hospodářský rozvoj (chybí však užší propojení
          s podnikatelskou sférou)

·         Členství v EU a z toho plynoucí pozitiva – výhody jednotného trhu, spolupráce s partnerskými
          regiony, konvergenční nástroje – mj. i programy EU na podporu inovací – OP Podnikání a
          inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, a částečně i OP Vzdělávání pro
          konkurenceschopnost

·         Ve srovnání s EU nadprůměrný ekonomický růst (týká se celé ČR, dynamika Libereckého
          kraje však výrazně zaostává za Prahou a rozdíly mezi „chudými“ a „bohatými“ regiony v ČR
          se zvětšují)

·         Růst konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu (přesto tvoří velký podíl tradiční
          výroby s malým podílem inovací – např. sklářství, textil, některé strojírenské obory,
          automobilový průmysl...)

·         Rozvojové plochy: územně a technicky připravené jsou jen některé lokality, většina vhodných
          ploch z hlediska územního plánu je blokována nedořešenými majetkoprávními vztahy a
          chybějící technickou a dopravní infrastrukturou; vysoký počet brownfields průmyslového i
          zemědělského charakteru s problematickým potenciálem využití (špatný stavební stav
          objektů, kontaminace, staré ekologické zátěže, špatná dopravní dostupnost, nízká kvalita a
          malá kapacita technické infrastruktury)

·         Nízká mobilita obyvatel (důvodem jsou vysoké náklady na dopravu z hospodářsky slabých
          regionů v kombinaci s relativně nízkými mzdami) a flexibilita trhu práce, špatná legislativa
          v sociální oblasti (chybí motivace k práci za nižší mzdu)