SWOT analýza
Silné stránky:
· Výhodná geografická poloha při hranici se SRN a Polskem na tranzitním dopravním tahu
(týká se však pouze centrální oblasti kraje – viz komentář)
· Dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil – na ústupu)
· Příliv zahraničních investic, zejména do strojírenských oborů a automobilového průmyslu
· Rozvíjející se perspektivní odvětví (např. nanotechnologie)
· Existence Technické univerzity a soukromých vysokých škol; stávající struktura středních
škol a vyšších odborných škol je potenciálně schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit
požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil (nesoulad mezi potřebami trhu práce a
profesní strukturou absolventů je způsoben nezájmem o studium některých, zejména
technických oborů)
· Nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů (hl. fyzických osob) na 1000
obyvatel kraje (zejména na Jablonecku a Liberecku)
· Vyšší počet udělených patentů ve srovnání s jinými kraji
· Existence Euroregionu Nisa – rozvinutá přeshraniční spolupráce (zatím však spíše obcí a
neziskového sektoru)
· Spolupráce s partnerskými regiony v mezinárodních projektech
Slabé stránky:
· Nižší úroveň HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem ČR (průměr je výrazně ovlivněn hl.m.
Prahou)
· Investice (zejména zahraniční) proudí do oborů s nízkou přidanou hodnotou, firmy zde
nebudují výzkumné a vývojové kapacity, ale pouze transferují technologie (často morálně
zastaralé) ze zahraničí
· Nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích
– nevhodná skladba absolventů vysokých škol (nedostatek odborníků v technických
oborech), vzdělání není zaměřeno pro potřeby praxe, není rozvinut systém celoživotního
učení; nevyhovující struktura vzdělanosti obyvatelstva ve vztahu k inovacím
· Většinou chybí přímé vazby mezi organizacemi V+V, univerzitou a podnikatelskými subjekty
(kontaktní místo či instituce); slabá motivace institucí V+V spolupracovat s uživatelskou
sférou a naopak
· Nízká úroveň spolupráce a komunikace mezi partnery (podnikatelskými subjekty) v oblasti
výroby a služeb; chybějící nebo málo rozvinuté klastry
· Zavádění inovací ve firmách je výrazně omezeno nedostatkem finančních zdrojů, denní
operativou a nedostatkem kvalitních odborníků pro zavádění inovací
· Nedokonalé marketingové strategie firem (pomalé reakce na aktuální potřeby zákazníka), u
části firem špatná organizace práce, nedefinované řízení jakosti výroby, přetrvávající
druhotná platební neschopnost
· Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými regionálními aktéry v oblasti výzkumu a inovací
a mezi jednotlivými projekty (nedostatek důvěry, nezdravá rivalita...)
· Nedostatečně rozvinutá inovační infrastruktura (systém vztahů mezi jednotlivými
výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými partnery,
charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu a
vývoje, uvést je na trh a zajistit zpětnou vazbu)
· Nedostatek regionálních a lokálních zdrojů financí pro V+V
· Nepřehledná legislativa, nedořešená ochrana duševního a průmyslového vlastnictví,
problematická a finančně náročná patentová ochrana v zahraničí, komunikační problémy
(nedostatečná znalost cizích jazyků)
· Nedostatek informací o vývojových trendech v technologiích, o možnostech uplatnění
výsledků aplikovaného výzkumu na zahraničních trzích...
· Nedostatečný servis pro malé a střední podniky z pohledu rozvoje a zavádění inovací,
transferu technologií a výstupů V+V (omezená funkce Hospodářské komory – neprovádí
servis pro celé spektrum podniků, nerozvinuté cechy, oborová sdružení podnikatelů aj.);
nedostatečně fungující systém podpory transferu technologií
· Chybí zdroje rizikového kapitálu a ochota investovat do rozvoje perspektivních malých a
středních firem – špatná komunikace (chybí styčné místo, zprostředkující subjekt)
· Chybí regionální inovační strategie, podporovaná veřejnou správou, strategické koncepce
rozvoje firem, kompatibilní programové a projektové dokumenty pro inovace
Příležitosti:
· Oživení Evropské a globální ekonomiky, odstranění bariér po přistoupení k Schengenskému
protokolu, lepší „propustnost“ hranic
· Zlepšení image regionu díky novým zahraničním přímým investicím
· Všeobecně přijímané vnímání vědeckotechnického rozvoje a inovací jako základního hnacího
motoru ekonomického a sociálního růstu
· Dynamický rozvoj sektoru služeb (strategické služby, outsourcing služeb, …); rozšiřující se
možnosti transferu kvalitních technologií šetrných k životnímu prostředí s nižší surovinovou
náročností a vyšší přidanou hodnotu
· Rozšíření možností kofinancování V+V a zavádění inovací z evropských zdrojů (strukturální
fondy na léta 2007 – 2013, komunitární programy, finanční nástroje EHP/Norska, jiné
evropské zdroje…)
· Možnost využití potenciálu studentů, učitelů, absolventů, doktorandů Technické univerzity a
dalších vysokých škol (v LK i sousedních regionech) v aplikovaném výzkumu a v inovativních
firmách; rozvoj systému celoživotního vzdělávání; růst mobility pracovních sil, včetně
výzkumných pracovníků
· Rozvoj VT parků, podnikatelských inkubátorů, průmyslových zón; využití volných kapacit
nemovitostí (vč. brownfields) pro rozvoj inovativních firem
· Navázání spolupráce se zahraničními partnery (univerzitami, V+V pracovišti, inovativními
firmami...), přenos zkušeností ze zahraničí, možnost zapojení do mezinárodních programů;
členství LK v síti Inovačních regionů v Evropě
Hrozby:
· Hospodářská recese v zemích EU s dopadem na automobilový průmysl jako nosné
průmyslové odvětví Libereckého kraje; pokles produkce, zvýšení míry nezaměstnanosti
· Vysoká závislost ekonomiky na zahraničních surovinových zdrojích, vysoká energetická
náročnost zpracovatelského průmyslu Þ zvýšení cen surovin a energií se promítne do
nákladů firem a produkce s nižší přidanou hodnotou se bude přesouvat do rozvojových zemí
(odliv kapitálu)
· Odchod zahraničních firem na nově rozvíjející se trhy po vyčerpání investičních pobídek; odliv
kapitálu
· Odliv kvalifikované pracovní síly do zahraničí, nedostatek některých profesí žádaných na trhu
práce
· Nedokončená restrukturalizace a neúspěšná diverzifikace regionální ekonomiky – úzké
zaměření na vybraná odvětví automobilový průmysl, nedostatečná podpora high tech odvětví
· Nepřipravené projekty (nečerpání dostupných finančních prostředků z fondů EU)
· Přetrvávající korupce, nepřehledné právní prostředí, rozbujelá byrokracie, nízká
vymahatelnost práva
Doplňující informace analytického charakteru (s komentářem):
· Geografická poloha a dopravní infrastruktura: dobré silniční spojení s Prahou a Drážďany
(zejména po dokončení spojení R
(nekonkurenceschopnost osobní i nákladní železniční dopravy); špatné spojení na Hradec
Králové a Ústí nad Labem, do periferních a horských oblastí kraje (Semilsko, Frýdlantsko...)
· Podprůměrná úroveň mezd (dočasná silná stránka při rozhodování o alokaci investic
zahraničních firem); zvýšení mezd bude mít dopad na zaměstnanost (přesun výroby do
rozvojových zemí s nižšími náklady na pracovní sílu)
· Rozvinuté školství – střední odborné i univerzitní – technického a ekonomického směru
(TUL); chybí však zastoupení některých progresivních oborů (biotechnologie, kvalifikovaná
chemie apod.); nepříznivá vzdělanostní struktura populace (celkově kraj výrazně zaostává za
průměrem ČR v počtu vysokoškoláků)
· Existence vědeckovýzkumné základny (kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů
ve vybraných vědních oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci); existence
inovativních firem – ve srovnání s Prahou, Brnem a některými dalšími regiony je počet
pracovníků v odvětví V+V nízký a lokalizace vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť
v Libereckém kraji není dosud pro stát (základní výzkum) ani firmy (aplikovaný výzkum)
dostatečně atraktivní
· Existence organizací podporujících hospodářský rozvoj (chybí však užší propojení
s podnikatelskou sférou)
· Členství v EU a z toho plynoucí pozitiva – výhody jednotného trhu, spolupráce s partnerskými
regiony, konvergenční nástroje – mj. i programy EU na podporu inovací – OP Podnikání a
inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, a částečně i OP Vzdělávání pro
konkurenceschopnost
· Ve srovnání s EU nadprůměrný ekonomický růst (týká se celé ČR, dynamika Libereckého
kraje však výrazně zaostává za Prahou a rozdíly mezi „chudými“ a „bohatými“ regiony v ČR
se zvětšují)
· Růst konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu (přesto tvoří velký podíl tradiční
výroby s malým podílem inovací – např. sklářství, textil, některé strojírenské obory,
automobilový průmysl...)
· Rozvojové plochy: územně a technicky připravené jsou jen některé lokality, většina vhodných
ploch z hlediska územního plánu je blokována nedořešenými majetkoprávními vztahy a
chybějící technickou a dopravní infrastrukturou; vysoký počet brownfields průmyslového i
zemědělského charakteru s problematickým potenciálem využití (špatný stavební stav
objektů, kontaminace, staré ekologické zátěže, špatná dopravní dostupnost, nízká kvalita a
malá kapacita technické infrastruktury)
· Nízká mobilita obyvatel (důvodem jsou vysoké náklady na dopravu z hospodářsky slabých
regionů v kombinaci s relativně nízkými mzdami) a flexibilita trhu práce, špatná legislativa
v sociální oblasti (chybí motivace k práci za nižší mzdu)